Svátek palačinek, restaurace, tituly a třídění odpadu
LA ŠANDE-LLLLR neboli palačinkový den
2. února se ve Francii slaví takzvaný šande-llllr. Dřív křesťanský svátek dnes už neznamená o moc víc než "jdeme se nacpat palačinkama" - a já nemám nic proti.
Zásadní postřehy z místní roztomilé kreperie, kterou jsme navštívili:
- První věc, co se stane, jakmile se člověk usadí v restauraci ke stolu: číšník přinese karafu vody, kterou kdykoli na požádání znovu doplní - za-da-rmo. Věc, která je tady naprosto automatická, a přesto mě ohromila, protože jsem to vůbec nečekala. Když jsem místním řekla, že u nás se i za čistou vodu v restauraci platí - a kolikrát je stejně drahá, nedej bože dražší, než jiné sycené, slazené a alkoholické nápoje - kroutili hlavou a nechápali. Nedivím se jim.
- Co víc, později jsem ještě zjistila, že nejen, že je toto ve Francii zvykem, ale dokonce na to mají přímo ZÁKON, který to restauracím nařizuje. Člověk dokonce může přijít do jakékoli restaurace s vlastní lahvičkou a aniž by učinil sebemenší útratu, smí poprosit o naplnění lahve čistou vodou a zase odejít.
A čím to je, že tady tenhle systém funguje, zatímco u nás nikoho ani nenapadne, jak absurdní je platit za čistou vodu? Moje domněnka: léto. Myslím si, že v létě je tu mnohem větší horko, než u nás, a proto jsou všichni mnohem víc zvyklí dodržovat pitný režim. Ale uvidíme.
- Neplatí se spropitné. Nikdy, nikde. Zkrátka to tu není zvykem. Moje domněnka: číšníci a kuchaři tu mají mnohem slušnější plat, než u nás (ne v porovnání s platem u nás, ale v porovnání s platem jiných profesí tady, samozřejmě) - a tak tu tradice spropitného zkrátka nežije, protože jí nikdo nepotřebuje. Pro mě naprosto sympatická záležitost. Člověk nemusí pořád přepočítávat v hlavě, o kolik víc zaplatí. Nemusí se cítit blbě, když dá spropitné nízké, a nemusí si vyčítat útratu, když dá spropitné naopak až moc vstřícné. Prostě si přečte cenu v meníčku a co si objedná, to zaplatí. U baru pak stačí říct, co člověk měl, a rovnou platí, nic se neřeší. Často se taky - a to i v dobrých restauracích - platí na baru a ne u stolu, jak je to ve zvyku u nás.
- palačinky - neboli místní kreps - což není zdaleka to samé, jako americké penkejks - jsou, jak tomu sami místní říkají, taková francouzská pizza. Dávají na ně úplně všechno. Slané palačinky jsou z trochu jiného, tmavšího hnědého těsta. "Obložení" si člověk může vybrat z vážně široké nabídky, ve které najde všechno od zeleniny přes vejce, sýry, šunky, maso, saláty, a tak dále. Sladké kreps se víc podobají našim českým sladkým palačinkám - je to jemnější, sladší těsto, s výběrem marmelád, zmrzlin, čokolád, karamelů, posypek, polev, ovoce, medu a dalších lákavých variant a kombinací. Člověka přechází oči. Pročíst se meníčkem byla navíc docela výživná lekce nové slovní zásoby na téma "potraviny".
Ruličky? Ani omylem. Palačinka se po francouzsku skládá do čtverečku.
Další postřehy mimo restauraci:
Akademické tituly
- Na akademické půdě se tu "nehraje na tituly". Oh, bože, když si vzpomenu na to věčné dohledávání titulů kvůli každému mailu a ujišťování se, zda si někdo od loňska nedodělal nový titul, abych ho náhodou neoslovovala špatně, a ta ješitnost a citlivost, kterou někteří kantoři u nás dávají velmi ostentativně najevo, jakmile je nebohý prvák v emailu špatně osloví, děs běs. Tak tohle se tu vůbec neřeší. Naopak jsou tu ale velmi citliví na všechny fráz de polites neboli zdvořilostní fráze v emailech, a když člověk správně nedodrží pravidla slušného mailu, hrozí mu reálné nebezpečí, že pokud zrovna narazí na někoho náladového, pro jistotu nedostane na daný email ani žádnou odpověď a bude jednoduše ignorován.
- Co je ale největší problém, odlišit slangové výrazy, které na akademickou půdu nepatří. Studenti tady používají nespočet hovorových slovíček a zkrátka neformální vrstvu familiérní slovní zásoby, která se nebohému zahraničnímu studentovi ráda míchá dohromady. Je to chvílemi deprimující - člověk se ze všech sil snaží naučit co nejvíc nových slovíček, a pak najednou zjistí že ale tohle slovíčko tady použít nemůže a místo něj musí použít támhleto jiné... je to naprosto běžná věc, přítomná v každém jazyce - a záležitost, kterou člověk v rodném jazyce ani nevnímá - ale ólala, v cizím jazyce je to vážně trápení!
Na druhou stranu, ačkoli oslovování pomocí titulů má své stinné a komplikované stránky, musím říct, že mi v principu docela chybí. Dodává akademické půdě mnohem silnější pocit serióznosti a jakés takés profesionality. Samozřejmě, že je to o zvyku, ale sakra, člověk pro ten titul maká jak osel vážně dlouho a tvrdě, takže je pak taky fajn ho moct skutečně používat.
Třídění odpadu
Plasty a papíry do stejné popelnice na tříděný odpad? Ano, šéfe! A to teprve začínáme, přátelé.
Slavné žluté popelnice tady slouží na třídění jak papíru (novin, papírových obalů ale taky kartonů, krabic, apod...) , tak zároveň některých plastových obalů jako jsou lahve, tašky, kelímky apod. - plastové obaly vhodné k recyklaci v těchto popelnicích bývají označené speciálním symbolem. A k tomu všemu do té samé popelnice přijdou dokonce i kovy včetně alobalu, plechovek a nádob od sprejů. Žlutá popelnice je právě proto obvykle nadepsaná ambaláž, neboli obaly.
Jediné sklo patří do oddělené bílé popelnice.
Zbytek směsného odpadu přijde klasicky, podobně jako u nás, do černé popelnice.
Zprvu jsem byla v šoku, jak je možné, že plasty a papíry přijdou do stejné popelnice - pro mě, vzhledem k třídícímu paradigmatu naší matičce zemi, které mám zaryté hluboko pod kůži, jak se ukázalo - se to jevilo jako naprosto nepochopitelná záležitost, chvíli jsem dokonce pojala paniku že ty nadpisy nad popelnicemi čtu špatně a stála jsem tam jak ťuhýk a s Google překladačem si to všechno ověřovala. Nakonec to ale asi dává větší smysl, než u nás - obsah žlutých popelnic se totiž sváží do třídících center, kde jsou odpadky profesionálně tříděny a zpracovávány. A zřejmě to funguje, protože Francie zvládne vytřídit prý až 60 % papíru.
Slovníček:
šande-llllr - la Chandeleur
kreperie - la crêeperie - restaurace s palačinkami neboli palačinkárna
kreps - les crêpes - palačinky
penkejks - pancakes - americké palačinky
fráz de polites - phrases de politesse - zdvořilostní fráze
ambaláž- emballage - obalový materiál
Montpellier, únor 2023