top of page
Obrázek autoraAnna Hermannova

Prvních 7 dní v Montpellier a prvních 7 rozdílů

Aktualizováno: 3. 4. 2023

počasí | jídlo a tak vůbec | kampus a univerzita | le guté | la grév | sauna | jídlo podruhé

Tak, první týden mám za sebou. Cizí jazyk, cizí prostředí, cizí svět. Nejsem ve Francii poprvé, ale zezačátku mi to tak připadalo.

Co mě tu zatím překvapilo a co tu funguje jinak, než u nás? Na každý den jeden rozdíl.

1) Počasí

Časové pásmo? Stejný. Podnebné pásmo? Haha. Zatímco u nás je leden, zahrada zasněžená a pod nulou - tady je nad nulou, přes den až 10 stupňů a když vysvitne sluníčko, pro mě krásný podzimní počasí. Kdybych nevěděla kolikátýho je a objevila se v běžný zimní den uprostřed Montpellier, nepoznala bych, jestli je září, nebo leden. Místo sněhu tu mají ale štiplavě studený a proklatě silný vítr - co čekat, když jsme na jihu a ještě k tomu kousíček od moře. Jinými slovy: čemu oni říkají zima, my říkáme podzim - a čemu my říkáme vichřice, oni říkají větřík. Co mě tu ale vážně baví, že je tu všem větší zima, než mě. U nás v Česku jsem já vždycky za největší zimomřivku - tady jsem za drsňáka, že v pěti stupních na sluníčku nepotřebuju rukavice.

Francie a Česko ve stejný den


2) Jídlo a tak vůbec

Jak vypadá běžná obědová pauza v Česku? Šup na jídlo - hlt hlt hlt - rychle rychle zpátky do práce. Naše mentalita: "Bože, to mě tak zdržuje a otravuje, že vůbec musíme jíst!" X Jak vypadá běžná obědová pauza ve Francii? Cestou do jídelny jdu hezky v klidu, nemusím spěchat - jídlo si v klidu vychutnávám, nikam se nehrnu - pak se pomalu vrátím zpátky do práce nebo do školy, cestou ještě stihnu kafíčko a dezertíček a pokec s kolegou nebo kámošem a hlavně nespěchám, aby mi v klidu slehlo. Jejich mentalita: "Jídlo je nejdůležitější, nejkrásnější část dne a posvátná chvilka, kterou je potřeba v klidu vychutnat."

Stručná ilustrace:

= oběd v Česku

= oběd ve Francii

(Krátká odbočka: tenhle přístup se tu, mimochodem, netýká jen jídla - frantíci prostě žijou v tomhle okamžiku a bez ohledu na to, co zrovna dělají, si vychutnávají a užívají danou chvíli. Žijou v přítomnosti. Zatímco my, Češi, pořád někam spěcháme a na něco se jenom pořád těšíme, přítomnost nás otravuje a pořád už, už chceme být někde jinde. Smutný.) Návrat k tématu jídla: pro mě absolutní výhra. Zatímco v Česku jsem u stolu šnek, jím pomalu, vždycky dojídám poslední a děsně mi to trvá, tady už jsem několikrát u stolu dojedla jako první. Konečně jsem se jednou u stolu necítila, jako že všechny jen zdržuju! V jejich očích (aspoň tak mi to připadá) musím ale vypadat, jako že hrozně hltám. Oni si u jídla povídají a zkrátka jedí v klidu a pomalu.

Poznámka: taky jedí zásadně v sedě. Ještě jsem tu neviděla nikoho jíst za chůze (kromě jedné jediné holčiny žvýkající musli tyčinku, která byla ale asiatka, takže je dost možné, že taky výměnná studentka). Normálně jsem si byla koupit v bufetu svačinu a když jdu od pokladny, říkám si, tak si to přece sním cestou na kolej. Pak se rozhlédnu po bufetu, všichni posedávají, v klidu svačí. A nějak mi došlo, že se tady prostě zkrátka jí zásadně v klidu a že když vystřelím z bufíku a začnu to výtečný panini žvýkat za chůze, budu zase jednou za exota. Tak jsem si sedla a snědla si ho v klidu tam. A vlastně proč ne? Nikam jsem nespěchala, měla jsem všechny semináře za sebou, padla, a stejně jsem potřebovala tak spěchat? Co je to za divný reflexy?

3) Kampus a univerzita

U nás 1 fakulta = 1 velká budova, ve které jsou všechny katedry, oddělení, učebny a kanceláře. Maximálně nějaký vnitroblok/nádvoříčko/malý plac uvnitř. Skupinky studentů jsou mezi semináři zalezlí v bufetu, mizí na kolej nebo na byt, do menzy nebo do knihovny. Trávník kolem kašny o rozloze tak možná 1x1 metr čtvereční. Tady 1 fakulta = rozsáhlý oplocený kampus, celkem přes 20 oddělených budov a každá budova slouží jednomu oddělení/katedře. Miliarda rozlehlých trávníků, laviček, feláren, všude spousta zeleně a stromů (jsou tu obrovský stromy, všude!), zákoutí a plácků. Skupinky studentů mezi semináři posedávají po trávnících, baví se, povídají, prochází se, čtou si, jedí, poslouchají hudbu. A to je zima. Co teprve jak to tu bude vypadat v květnu?


Velmi, velmi přibližné porovnání velikosti kampusu Filozofické fakulty - la fakulté de létchhhs - tady a u nás v Olmíku.

Mínusy? Prostor fakulty je tu mnohem rozlehlejší. Hledání učeben je komplikovanější, přesun mezi třídami o pauze mezi semináři časově náročnější. Plusy? Prostor fakulty je tu mnohem rozlehlejší. Člověk se projde, vyčistí si hlavu, vyklidní se, dá si překvapivě dobrý kafe v jednom z nespočtu kávo-automatů a nemusí utrácet za drahý kapučíno z bufetu, a ještě si užívá příjemné zelené prostranství.

 

Dodatek k tématu "všude je spousta stromů!": tohle jsou všechno záběry z kampusu na mapě výše. Zahrajeme si hru - spočítej všechny stromy a keře.

A pro zdůraznění, TAKHLE TU VYPADÁ ZIMA.

Pro úplnost přikládám také výhled z mého okna na koleji:

A výhled z jedné z učeben, ve které máme semináře pragmatiky:

Tak koho že mám čekat na návštěvu?


4) Le guté

Velmi příjemný zvyk, který tu mají: odpolední sladká svačinka, která je naprosto na denním pořádku. První den, co mě místní holky vzaly na procházku do centra, dorazíme na hlavní náměstí: "Tohle je centrum, náměstí, kašna, opera, támhle je nákupní centrum." A pak jsme asi 30 minut hledaly pekárnu, kde si koupíme guté, načež jsme se dalších 30 minut procházely velmi pomalým tempem uličkami v centru a vychutnávaly si sladkou sušenku z místní pekárny. Oh, bože, já to tu miluju!

5) La grév

Stávky. Ano, víme. Každou chvíli jsou tu ve Francii stávky a sami frantíci si tu přiznávají, že jsou tím po Evropě zjevně pověstní. Aby taky ne. První týden, co dorazím do Francie: stávka. Už zase! Vzpomněla jsem si na Antibes.

Každopádně, nejsou to jen busy a tramvaje. Protože spousta lidí má najednou problémy dostat se do práce, do školy, a tak dále, tak zavřou i kanceláře, fakultu, neučí se, a nejede menza. Prostě tak trochu jednodenní prázdniny. Protože proč si komplikovat život.

Když jdeš ve Francii na MHD, není žádná stávka a bus/tramvaj skutečně přijede:


6) Sauna

Tohle není úplně osobní zkušenost, ale spíš takový nepřímý postřeh. Dočetla jsem se to na Instagramu skupiny ESN Montpellier (to je studentský spolek, který tu pořádá program a volnočasové aktivity pro zahraniční studenty). Měli tam pověšené pozvání do sauny - a u toho upozornění, že je potřeba si s sebou vzít plavky. To mě překvapilo, tak jsem trochu gúglila a dočetla jsem se, že:

Neboli nahota je ve Francii velmi soukromou záležitostí. Do sauny si tu rozhodně budeš potřebovat vzít plavky.

Ještě tam pak v tom článku dál píšou, že to platí především ve smíšených saunách.

Zajímavé.

U nás chodím do sauny docela často, a tam se s tím vážně nikdo nepáře. Oddělená sauna, smíšená sauna, všichni všude nazí, nikdo nic neřeší.

Zkrátka v evropském stylu. Je to zdravý a pohodlnější, ačkoli trvá tak možná 3-4 návštěvy, než si na to člověk zvykne. Pak už to bere jako běžnou praxi.

Tak frantíkům bychom asi my přišli jako úchylný exhibicionisti.

7) Jídlo podruhé (nebo potřetí): obědové pauzy

Dodatek k tématu jídla. Co jsem vypozorovala z otevíracích dob: obědové pauzy v pracovní době tu trvají mezi 1,5 až 2 hodiny. Když jsem místním řekla, že mě to překvapilo, protože u nás obědové pauzy trvají tak 30, maximálně 60 minut, třeštili na mě oči.

"Cože? To vás přece musí hrozně bolet břicho, když jíte takhle rychle, ne?" byla jejich reakce.

Amen, nemám co dodat.

Běžný Čech se jde najíst o obědové pauze


Běžný Francouz se jde najíst o obědové pauze

Zatím pořád tak nějak přemýšlím, jestli všechny věci, který mě tu nadchly nebo mi tu vyhovují, nejsou jen takové to nadšené exotické pozlátko - člověk přijede do ciziny a všechno je jiné, nové, a (přirozeně) lepší než u nás. Naštěstí tu strávím dost dlouhou dobu na to, abych se zvládla přesvědčit, jestli to tak vážně je i v tomhle případě.

Bonus - První, koho jsem tu potkala, a pochází také z Česka :)

Setkali jsme se na nákupu v papírnictví. ó-la-lá

 

Slovníček - Francouzština

Le guté - goûter - odpolední sladká svačinka

La grév - la grève - stávka

la fakulté de létchhhs - la faculté des lettres - filozofická fakulta


Slovníček - slang

felárna - od slova felit - místo odpočinku (český studenstský slang) - viz zde: https://cestina20.cz/slovnik/felit/

gúglit - googlit - hledat na internetu, především přes vyhledávací prohlížeč Google

Olmík - Olomouc

leden 2023


Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page