Aneb distanční výuka a co nás Covid (ne)naučil
Letní semestr 2023 v Montpellier na fakultě Paul Valéry byl (díky stávkám a zablokované fakultě) tak trochu flashback na distanční výuku během Covid lockdownu. Až na to, že tady na jihu celý koncept online výuky vypadá tak trochu jinak. V čem byly rozdíly? Nažhavte si obrazovky, protože byl pro mě jeden z největších kulturních šoků.
Jak online výuka a zkouškové probíhá u nás na UPOLU?
Na UPOLu jsme (alespoň od většiny kantorů) měli poněkud jasně nastavená pravidla. Povinné online semináře v časech, kdy by se běžně odehrávaly prezenční lekce. Zapni si kameru, jinak máš absenci. Když padne otázka, zapni mikrofon a odpověz. Buď aktivní. Domácí úkoly a zadání. Samozřejmě - ze začátku chvíli trvalo, než všichni ten online systém nějak ovládli a než se tato pravidla zavedla, ale od určité chvíle - až na několik pár výjimek - tato pravidla fungovala a byla tak nastavená od většiny kantorů. A myslím, že kdyby v budoucnu byla opět potřeba přejít na online, bude to mnohem rychlejší, protože by všichni už věděli co a jak. A všichni už si na tyhle podmínky zvykli.
A zkouškový? Dost přísný. Buďto náš slavný BigBlueButton - aplikace určená na online zkoušení podobná Zoomu, která posílala i upozornění, když si člověk vypnul mikrofon - nebo klasický Zoom. ALE! Sdílení obrazovky, zapnuté kamery, mikrofony, a před začátkem testu musíš na kameru ukázat celý pokoj a stůl aby bylo vidět, že nemáš taháky. Někteří kantoři vyžadovali dokonce dvě kamery zároveň, které studenta snímaly ze dvou různých úhlů pohledu. Podvádění tedy bylo kdyby ne prakticky nemožné, tak minimálně podobně obtížné a riskantní, jako v klasické učebně. Vypneš si mikrofon? Končíš a přicházíš o pokus. Vypneš sdílení obrazovky? Vypadne ti internet a odpojíš se? Končíš a přicházíš o pokus. A nikdo se s tebou nebude dohadovat.
A co online výuka na jihu Francie?
Prvně je potřeba zmínit, že ve Francii ze zákona nelze po studentech vyžadovat přítomnost na online lekcích (proč, to se mě prosím neptejte). Tedy, všechny online lekce jsou nepovinné a nepřítomnost studenta nelze vnímat jako absenci, obzvlášť pak ne, pokud se konají demonstrace a protesty. Pokud tedy byly nějaké online hodiny, a že jich nebylo moc, těch pár studentů co se připojilo mělo obvykle vyplou kameru a většina z nich nereagovala na žádné dotazy. A učitelé s tím nemohli nic dělat. Jinými slovy, online lekce úplně k ničemu.
Velká většina kantorů snahu pořádat online lekce ani nevyvinula a místo lekcí nás zavalili jen hromadou písemných úkolů a odkázali nás v případě dotazů na své konzultační hodiny. Jinými slovy, dvouměsíční samostudium.
A zkoušky? V den testu zkrátka většina učitelů hodila na Moodle Wordovský dokument s otázkami a napsala "tohle si stáhněte, odpovězte na dotazy a odevzdejte zpět na Moodle". Ve většině případů jsme na to neměli ani žádný časový limit, ale rovnou celý den. Pro mě, vycepovanou z přísných zkouškových podmínek na našem onlinu tedy skutečně nezvykle uvolněný režim. A to nemluvím o jedné jediné ústní zkoušce, kam jsem se připojila, učitel měl vyplou kameru, po mě jí také zapnout nechtěl, zeptal se mě na tři otázky a po asi pěti minutách jsme si popřáli hezký zbytek týdne a zkouška byla za mnou. Dostala jsem za A. (A vzhledem k tomu, že se se mnou ten učitel ve třídě viděl asi třikrát, než fakultu zablokovali, netuším jak si mohl ověřit že vůbec u toho PC sedím skutečně já a ne někdo jiný... nechtěl po mě ani kameru, ani žádný dokument, nic, a pochybuju že by mě tak s jistotou poznal po hlase... zkrátka mi bylo jasný že je mu to upřímně někde...)
Ten samý týden jsem psala jedné vyučující od nás z UPOLu, u které mi ještě zbývala poslední konzultace ke splnění zápočtu co mi tam zbyl z předchozího semestru (ve shonu s řešením Erasmu už jsem ji nestihla a tak jsme se domluvily, že to odložíme a zápočet dokončím v následujícím zkouškovém). Tak píšu email, zda bychom se mohly online sejít a tu konzultaci dokončit, ať to mám z krku. A ejhle, vedení prý zakázalo online zápočty a zkoušky. Haha. Takže po totálním "mámvprdelismu" (omlouvám se za ten výraz, ale nemůžu přijít na jiný, který by to vystihl) na jihu Francie, kde se učitelé nesnažili ani tvářit, že jim vadí, pokud by studenti u online zkoušek podváděli, se najednou ten samý týden setkávám s informací, že nemůžu dokončit jedinou KONZULTACI (ani ne zkoušku nebo test) z UPOLu online a musím kvůli tomu v červnu do Olma jet zpátky.
Jo, přesně takhle jsem se na to tvářila.
No zkrátka, svět je plný protikladů.